Češi z Kralovicka v USA ve Wisconsinu

Už je to celé staletí, kdy i z obcí našeho okresu v 60. a 70. letech 19. století odjížděli odvážní mužové - někdy i s celými rodinami - za moře, do Ameriky. Nouze a těžké sociální poměry v rodné zemi je vyhnaly za vidinou lepšího života v neznámé zemi, vzdálené tisíce kilometrů....
Nepřijala je přívětivě - jako kdysi naši předkové museli kácet lesy, aby založili pole, budovat si příbytky vyhloubené v zemi, než byl čas a peníze založit obytná a hospodářská stavení. V cizím nehostinném prostředí prožili těžké chvíle a museli velmi těžce pracovat, než přišly lepší časy... Doklady o těžkých začátcích přistěhovalců i se jmény vystěhovalců z našeho kraje najdeme v knize Dějiny Čechů v Nebrasce, vydané v USA v roce 1928. Do okresního muzea ji věnoval p. Miloslav Žákovec ze Slaného, potomek vystěhovalecké rodiny Foldů.
Jistě některé úryvky budou naše čtenáře zajímat:
A.R. Kovanda, který přijel do Ameriky se svými rodiči v r. 1867 (v této skupině byli i František Blecha z Hlinců a Jan a Albert Hubkové z Kočína), píše:
"Jeli jsme lodí ze St Joseph do Aspinwall, nyní zaniklého města. Heřman a Šára tam měli jakýsi hotel. Druhého dne po příjezdu náš otec, který jel napřed, aby připravil místo, přišel s panem Skalou a zavedli nás na farmu Franka Raitery, kde bylo vykopané obydlí. To bylo v srpnu 1867. Odtamtud jsme jeli na naši domovinu (pozemek), kde jsme tábořili. Jak daleko oko dohlédlo, nebylo nic než holá prérie, nikde obydlí, ani strom. Následujícího dne otec a nejstarší bratr udělali vykopané obydlí, neboť otec koupil v St. Joseph potah volů, a proto mohl dovážeti kameny a roští. Náš příbytek byl dobrý za sucha, ale když pršelo, plnil se vodou. Bydleli jsme tam rok, pak otec navozil prkna z Brownwille a přes jámu postavil prkenné přístřeší. To bylo příhodné za teplého neb klidného počasí, ale za zimy a větrů náramně profukovalo. Naši domovinu přetínala stezka, původně indiánská (Indian trail), vedoucí ze St. Joseph a Kansas City do Nebraska City. Každého dne se u nás stavovali indiáni, žebrali o jídlo a tabák. Matka jim dala žitný neb kukuřičný chléb a oni odešli uspokojeni."
Jan Plaček z Rakolusek se svou ženou (roz. Kotasová z Kozojed) přijeli v září 1868 do Chicaga, odtamtud do St. Luis a roku 1869 se vydali po řece Missouri do Nebraska City. Cesta trvala sedm dní. V nebraska City vyhledali jistého Petráčka, který tam měl strávní dům. Ten sdělil Plačkovi, že je tam jistý krajan Koleno z Březí, a seznámil jej s ním. Koleno radil Plačkovi, aby počkal, že čeští osadníci od Big Blue řeky přijdou a že s nimi může dále.
Brzy potom skutečně přijeli Matěj a Frank Kovaříkové, Jan Brabec a Jiří Krajník pro sazečku, kterou v městě měli objednanou. Plaček koupil vůz a jiné potřeby a vydal se s nimi na cestu. U Krajníka zůstal tři dny, ale spali na voze, protože Krajníkův drňák (obydlí v zemi přikryté drny) byl přeplněn.
Noví přistěhovalci bydleli přes zimu u Vicence Aksamita, který měl na svém pozemku malou dřevěnou kůlnu. Plaček musel jet do Nebraska City 75 mil (přes 100 km) pro nábytek. Na jaře zabral domovinu a prolomil 30 akrů, zatímco tábořili pod širým nebem. Později upravil vykopané obydlí, kde se jim narodil syn. Když bylo děcko tři dny staré, matka pomáhala muži sázet brambory a starší děti byly samy doma. Strhla se povoděň, matka s dítětem se ukryly pod vozem a Plaček běžel domů. Nalezl obydlí plné vody a ustrašené děti v posteli.
S Plačkem přijel také synovec, který sloužil u jistého farmáře, ale onemocněl a přišel k Plačkům, kde zemřel. Jejich obydlí měřilo 4 x 6 stop (asi 1,20 x 1,80 m), museli tedy mrtvolu dáti ven a přikrýti, než se konal pohřeb...
V okrese Saunders bývala po dlouhou dobu osada Pilsen, ale později bylo to jméno přeměněno na Plasi po městečku v Čechách na žádost tehdejšího poštmistra Franka Kubíka, protože jméno Pilsen se mátlo se jménem Pilger. Když byla zavedena venkovská poštovní dodávka, byla pošta Plasi zrušena, ale farnosti a osadě bylo jméno zachováno... Ačkoliv kostel tam byl postaven teprve roku 1878, jest Plasi nejstarší katolickou osadou v Nebrasce..
Foldové, pionýři Colfax okresu, zaujímají výjimečné místo mezi nebraskými Čechy...Foldové, jichž bylo sedm bratrů, dále jejich strýc a bratranec - celkem devět mužů - nemají v tomto ohledu v Nebrasce soutěžníků....Martin Folda narodil se v Holovousech r. 1812. Oženil se s Marií Konopíkovou, též rozenou v Holovousech. Přijeli do Manitowoe okresu r. 1857 s rodinou, kromě nejstaršího Jana, který sloužil v rakouském vojsku...
V roce 1888 byly ve městě Milligan již tyto české obchody: F. A Plaček - železářské zboží, Kotas a Bulín (Kozojedy, Výrov) - rolnické nářadí, Kotas a Kotas - hostinec, Josef Kotas (Kozojedy) - řezník, W.J.Kotas (Kozojedy) - obchod s dobytkem. Počet českých obchodníků stále vzrůstal, neboť krátce nato přibyli: A.V.Kouba a Bernášek (Brodeslavy) a Girmus - smíšené obchody, Josef Eret (Pláně) - hotel, John Kotas - dřevosklad, Pulec a Šimáček (Čistá) - doutníkářská dílna aj.
Do okresů Perkins a Chasepočali přicházet osadníci roku 1880 a velice mnoho zkusili. Ženy a děti zůstávaly na domovinách, zatímco muži až 100 mil chodili, někdy pěšky, za prací při stavbě dráhy. Ženy zapřahaly voly do vozu, na který naložily sud, a jezdily až na vzdálenost osmi mil pro vodu z potoků. Jistá česká pionýrka chodila pěšky 16 mil pro potraviny. Nebylo osad ani krámů, ale jistý farmář míval trochu zásob a tam tedy chodila. Měla doma 4 malé děti a manžel byl pryč za výdělkem. Obyčejně nesla s sebou nejmenší děcko v náruči. V létě pod palčivým sluncem velmi zkoušela...
Jmen přistěhovalců z našeho kraje je v knize velmi mnoho, ale uvádíme alespoň některá:
V. Oliverius a V Blecha (Kostelec), Ferdinand Blecha (Hlince), Jan Krisl (Dobříč), Josef Baxa (Nadryby), V. Fink (Dolní Bělá), Josef Kaura (Hradecko), V. Sladek (Zruč), Josef Kašpar, V. a Jan Kašpar, František Mizera (Obora), Matěj Čurda (Kaceřov), Fr. Koudele (Štichovice), Fr. Gros (Hodyně), Jos. Korbelík (Vladměřice), V. Koča (Žebnice), Fr. Hana (Dřevec), Josef Waněk (Čivice), Anton Beneš (Kopidlo), Matěj Svoboda (Lednice), Jan Říhánek (Česká Bříza), Fr. Šimic (Sedlec u Kralovic), Fr. Blecha (Břežany), Martin Ledl - nebo Lodl (Buček), Jan Schreier (Šípy), Fr. Vopat (Chotiná), Fr. Vokoun (Slatiná), Fr. Kožíšek (Dolní Hradiště), Ignác Friček (Plasy) a jiní

Vypsáno z LISTY, Kralovice 20.11. 1973, pro členy Klubu přátel historie a přírody při OVM v Mariánské Týnici